NOVINKY

Publikace odborného článku o Blochově vícedimenzionálním testu
v časopise Československá psychologie
Jak může kresba pomoci rozlišit paranoidní schizofrenii a schizoafektivní poruchu

V odborném časopise Československá psychologie jsem společně s kolegy publikovala studii, která se věnuje méně známé, ale klinicky velmi cenné diagnostické metodě – Blochovu vícedimenzionálnímu kresebnému testu (MDZT). Cílem výzkumu bylo ověřit, zda a jak lze tento projektivní test využít k přesnějšímu rozlišení paranoidní schizofrenie a schizoafektivní poruchy, tedy dvou diagnóz, které se v praxi často obtížně odlišují.

Proč je diferenciální diagnostika tak důležitá?

Paranoidní schizofrenie a schizoafektivní porucha mají mnoho společných příznaků – narušené vnímání reality, psychotické epizody či výrazný dopad na každodenní fungování. Zásadní rozdíl spočívá v přítomnosti poruch nálady u schizoafektivní poruchy. Pokud není diagnóza stanovena přesně, může to vést k méně účinné léčbě a delší době zotavení.

Co je Blochův vícedimenzionální kresebný test?

MDZT je projektivní metoda, při níž klient během krátkého času kreslí sérii obrázků barevnými fixy. Hodnotí se nejen obsah kresby, ale i její forma – například práce s barvou, struktura, míra propojení objektů či emoční dynamika. Test umožňuje zachytit hlubší, často nevědomé aspekty psychického fungování, které standardní dotazníky nemusejí odhalit.

Co přinesl náš výzkum?

Analyzovali jsme 94 kresebných protokolů pacientů hospitalizovaných s diagnózou paranoidní schizofrenie nebo schizoafektivní poruchy. Zaměřili jsme se na klíčové proměnné testu – například:

• míru porušení vztahu k realitě v kresbě,
• emoční ladění vyjádřené barvami,
• emoční dráždivost a nestabilitu.

Původní diagnostická rovnice testu se dnes ukazuje jako málo spolehlivá – její přesnost byla srovnatelná s náhodným tipem. Proto jsme vytvořili nový model založený na logistické regresi, který zohledňuje současnou klinickou realitu i moderní statistické postupy.

Výsledek: vyšší přesnost a větší klinický smysl

Upravený model dosáhl diagnostické přesnosti téměř 79 %, což představuje výrazné zlepšení oproti původní verzi. Test se ukázal jako zvláště užitečný při rozpoznávání paranoidní schizofrenie, ale zároveň potvrdil, že MDZT má smysl používat jako doplněk komplexní diagnostické baterie, nikoli jako samostatný nástroj.

Co z toho plyne pro praxi?

Výsledky potvrzují, že projektivní metody mají i v současné psychologii své místo. MDZT může klinickým psychologům nabídnout cenné informace o emočním prožívání, vztahu k realitě i osobnostní struktuře klienta – a tím podpořit přesnější diagnostiku i citlivější terapeutické vedení.

Spolupráce s Centrem psychologických služeb v rámci vybraných kurzů letos pokračuje. Také pokračuje spolupráce Terapeutickém centru OUSHI v Olomouci, kde se můžeme setkat tvář v tvář v rámci individuální terapie.

Slavím své pětileté působení v Bílém kruhu bezpečí, který pomáhá obětem kriminality
a domácího násilí.

Můj výzkumný článek v rámci doktorského studia: The Effects of the COVID-19 Pandemic on Czech Citizens: How do Depression and Anxiety Symptoms Influence Cognitive, Behavioural, and Emotional Changes?

PROBLEMATIKA KYBERŠIKANY
V rámci doktorského studia jsem působila jako hlavní výzkumnice v oblasti Kyberšikany v projektu Škola dobrých vztahů. Zde si můžete prohlédnout výstupy výzkumu a doporučení odborníků z praxe.

FAMILIES AND SCHOOLS TOGETHER – FAST
Spolupráce školy a rodiny je klíčová pro spokojené dětství žáků. Podílela jsem se na kvalitativním výzkumu implementace projektu FAST do České republiky. Zde si můžete prohlédnout výstupy výzkumu a doporučení.

Tisková konference v rámci mého působení v Podaných rukou
Dagmar Hájková ze společnosti Podané ruce pozoruje jasné zhoršení psychického stavu dětí po době koronaviru. „Registujeme nárůst různých panických úzkostí i po prodělání koronavirového onemocnění. Žáci měli mnoho zkušeností právě s panickou úzkostí. Co se týče sociální izolace, tak se zvýšily symptomy deprese,“ přiblížila Hájková. Lektoři pak přímo s dětmi problémy interaktivně probírají například formou příběhů jejich vrstevníků.
První pomoc může dětem dát Linka bezpečí. „Člověk může mít pocit, že je na všechno sám, může být nešťastně zamilovaný, nebo válčí s tím, že se sebepoškozuje. Na lince důvěry jsou odborníci, kteří dokážou navést, jak postupovat dál,“ radí Dagmar Hájková.

Programy pro žáky v rámci primární prevence duševních onemocnění v období rané adolescence
„Centrum prevence v Brně působí již 27 let. Zkušenosti teď chceme zúročit v přípravě preventivního programu pro žáky, který je koncipován interaktivní formou. Skládá se ze dvou setkání a žáci si prostřednictvím různých aktivit uvědomí důležitost emocí a duševního zdraví. Zároveň je obeznámíme se základními duševními poruchami. V programu se zaměříme také na první psychickou pomoc, pojmenování funkčních strategií zvládání stresu a uchování duševního zdraví z dlouhodobé perspektivy,“ uvedla koordinátorka a lektorka projektu Dagmar Hájková ze společnosti Podané ruce, o. p. s.

Článek kolegů z univerzity:
WHAT INFLUENCES DO PARENTS PERCEIVE AS SUPPORTIVE OF SCHOOL WELL-BEING AND THE INCLUSION OF CHILDREN WITH ADHD?: A QUALITATIVE STUDY

Spolupráce s Phdr. Andrejem Drbohlavem, DBA v rámci institutu IBSARO
a terapeutického tábora pro děti.
Tým vedoucích v roce 2022